Využití

Historie:

Šalvěj je oblíbenou léčivou bylinkou již od časů antiky. Na příkaz Karla Velikého ji museli mniši pěstované v klášterních zahradách a po celý středověk platilo rčení „ Proč by měl ten člověk zemřít, když mu na zahradě kvete šalvěj ?“, což dobře vyjadřuje víru tehdejších lidí v univerzální léčivou moc šalvěje.

Používala se mimo jiné jako prostředek proti závrati, kašli, epilepsii, k čištění krve, ale také k čištění zubů.

Používané části rostliny:

Pro léčebné účely se sbírají téměř výhradně mladé listy a výhonky. V lidovém léčitelství se někdy používají i květy.

Vlastnosti:

Hlavními účinnými látkami jsou silice, hořčiny, třísloviny, flavonoidy, steroidy a glykosidy. Šalvěj má protizánětlivé, antibakteriální a svírané účinky. Kromě toho upravuje činnost zažívacího traktu, zvyšuje sekreci žluči, zmírňuje nadýmání, snižuje vylučování potu a působí mírně diutericky.

Použití:

Nálev šalvěje se používá ke kloktání při zánětech v ústní dutině a krku a pije se při žaludečních a střevních potížích a také při nadměrném pocení. Po namáhavém dni přinese uvolnění a uklidnění horká šalvějová koupel.

Doporučujeme:

ČAJ – NÁLEV: Přelijte 2 čajové lžičky sušeného řezaného listí 2 sklenicemi vroucí vody a nechte ½ hodiny vyluhovat. Tuto dávku denně vypijte.

Zevně se tento čaj používá k napařování při úporném onemocnění horních cest dýchacích a jako kloktadlo.