Květ a květenství

Květ je rozmnožovacím orgánem vyšších rostlin, který vznikl přeměnou listů a koncové části stonku. Přeměněné listy tvoří květní obaly a vlastní pohlavní orgány, což jsou samčí tyčinky a prašníky a samičí plodolisty, které někdy (u krytosemenných rostlin) srůstají a vytváří pestík. Původní stonkové části pak odpovídá květní lůžko.
Květní obaly jsou buď tvořeny lístky stejného tvaru a velikosti (ocún jesenní, šafrán setý), nebo jsou rozlišeny ve vnější zelený kalich a vnitřní, obyčejně barevnou korunu (měsíček zahradní). Květní obaly jsou tvořeny buď volnými lístky, kdy mluvíme o květech volnoplátečných, nebo jsou lístky spolu srostlé a pak jde o květy srostloplátečné.

Podle tvaru květů nebo okvětí rozlišujeme u srostloplátečných korunu:

  • kulovitou (brusnice brusinka),
  • baňkovitou (medvědice léčivá),
  • zvonkovitou (zvonek klubkatý),
  • nálevkovitou (durman obecný, šafrán setý),
  • trubkovitou (středový terč v úboru heřmánku pravého),
  • jazykovitou (obvodové květy v úboru heřmánku pravého),
  • kyjovitou (kostival lékařský),
  • řepicovitou (brčál barvínek),
  • kolovitou (divizna velkokvětá),
  • pyskatou (šalvěj lékařská).

Volnoplátečné květní obaly jsou buď pravidelné nebo souměrné.
Samčím pohlavním ústrojím jsou tyčinky, skládající se z nitky a prašníku, ze kterého včely sbírají pyl. Plodolisty jsou samičím pohlavním ústrojím a u krytosemenných rostlin srŧstají v pestík. Ten se skládá ze semeníku, čnělky a blizny. Podle polohy semeníku vůči květním obalům a tyčinkám rozlišujeme semeník spodní, polospodní a svrchní.

Většina krytosemenných rostlin má oboupohlavné květy, které tedy obsahují jak tyčinky, tak i pestík. Květy, které jsou jednopohlavné, obsahují pouze pestík nebo pouze tyčinky (nahosemenné, kukuřice setá, chmel otáčivý). Rostliny, které mají jednopohlavné květy, jsou buď jednodomé, kdy pestíkové i tyčinkovité samostatné květy jsou na téţe rostlině (kukuřice setá, ořešák královský), a nebo dvoudomé, kdy jednotlivé rostliny mají buď pouze samčí nebo pouze samičí květy (jalovec obecný, chmel otáčivý, kopřiva dvoudomá, rakytník řešetlákový, klanopraška čínská).
Stavba květu je pro jednotlivé skupiny rostlin charakteristická, a proto se v odborné botanické literatuře znázorňuje smluvenými, mezinárodně platnými květními vzorci a diagramy, případně značkami. Pro naše potřeby není tak citlivé určení jednotlivých podrobností nutné, a proto se jím v této knize nebudeme zabývat.
Květy jsou často sdruženy v soubory, které jsou velmi charakteristické pro ten či onen rod, čeleď, případně i druh. Tyto soubory nazýváme květenství, a ta bývají jednoduchá nebo složená.
Hroznovitá (racemosní) květenství jsou charakterizována tím, ţe postranní osy nepřerůstají osu hlavní a květy rozkvétají postupně zdola nahoru, případně u plochých květenství od obvodu směrem ke středu. Tato květenství podle vzájemné délky os a způsobu větvení dělíme na:

  • hrozen, kdy z hlavní osy vyrůstají v úžlabích listenů stopkaté květy (celík zlatobýl, rybíz černý nebo červený), klas, kde postranní květy jsou přisedlé, často hustě nahloučené (jitrocel kopinatý),
  • jehněda, která se podobá klasu, ale má převislou a chabou hlavní osu (vrba bílá, bříza bílá, topol černý),
  • palice vzniklá z klasu ztloustnutím hlavní osy (puškvorec obecný), strboul (hlávka), který se podobá palici, má však silně zkrácenou hlavní osu s krátce stopkatými květy (jetel luční),
  • šiška a šištice, kdy jde v podstatě o klas, jehož vřeteno a podpůrné listeny dřevnatějí (borovice lesní),
  • úbor je tvořen rozšířeným květním lůžkem, ze kterého vyrůstají přisedlé květy. Je typický pro čeledě hvězdnicovitých (Asteraceae) a může být silně klenutý (heřmánek) až po zcela plochý (slunečnice roční),
  • chocholík je odvozen od hroznu prodloužením postranních os, takže květy jsou víceméně v jedné rovině (starček obecný)
  • okolík je podobný chocholíku, ale všechny osy vyrůstají z jednoho místa. Okolík se často rozrůstá na řadu dceřinných okolíčků, jde o typické květenství čeledi miříkovitých (Apiaceae), dříve okoličnatých (Umbelliferae),
  • lata je vlastně tvořena hroznem hroznů. Je to jednoduché květenství s nejdelším hlavním stonkem, nesoucí kratší, rozvětvené postranní stonky. Dolní jsou mohutné a k vrcholu se postupně zjednodušují a zkracují (šeřík obecný, vinná réva).

Vrcholičnatá (cymózní) květenství mají postranní osy delší než osu hlavní a rozkvétají shora dolů, u plochých tvarů pak od středu směrem k okrajům. Rozlišujeme:

jednoramenný vrcholík se větví pouze jednou postranní osou a podle směru větvení (pohled v geometrickém nárysu) rozeznáváme:

  • vějířek (kosatec bledý),
  • srpek (mečík obecný),
  • šroubel (třezalka tečkovaná),
  • vijan (kostival lékařský, blín černý),

dvouramenný vrcholík čili vidlan se větví stále vstřícně dvěma postranními osami stejného řádu, což je typické například pro čeleď silenkovitých nebo mořenovitých,
mnohoramenný vrcholík, který je v podstatě základním typem a má vedlejší osy opět vrcholičnatě rozvětvené (černý bez).

Shora uvedená jednoduchá květenství se často sdružují do složitějších forem. Jednu jsme již naznačil pod názvem lata. Dále může jít například o chocholík úborů (řebříček obecný), hrozen vijanů (kaštan koňský neboli jírovec maďal) nebo složený klas (klas klásků) například u obilnin apod.

SmallCars.cz

Největší internetoý prodejce s modely aut a moterek v ČR. Skladem více jak 15000 modelů.

Rybářské potřeby za skvělé ceny. Široký sortiment, nízké ceny.

Nákup a prodej starožitností za výhodné ceny

Web4U - domény, webhosting, servery

TOPlist

© 2010 - 2017 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořte si webové stránky zdarma!Webnode